čtvrtek 6. května 2010

Včera Večer

Včera večer jsem potkal jednoho Číňana pro 'language exchange' - jazykovou výměnu.

Procházeli jsme se po Melbourne a mluvili jsme o všem a ničem. On byl z Harbinu - v severní východní Číně, a tak měl perfektní přízvuk když mluvil standardní činštinou (putonghua). Nerozuměl jsem všemu, co říkal, ale jeho angličtina nebyla špatná - snad lepší než moje činština, a to mezi námi nějak pracovalo.

Už jsem párkrát mluvil na internetu s Číňanem a bylo to dobré. Nevím jestli je lepší potkat někoho na živo než s ním mluvit na internetu...? Možná že ne: když je to dobré, je to dobré, ale když se nudíš, nemužeš ho vypnout!

pondělí 19. dubna 2010

Horkovzdušný balón

Před dvoumi týdny, pro máminy a táty šedesáté narozeniny, a pro Gerardovy čtyřicáté narozeniny, jsem naplánoval jízduv horkovzdušném balónu. Mamka k nám přišla předtím večer, a my jsme se vzbudily ve tři hodiny ráno, abychom jsme mohli být v Yarra Valley před východem slunce. Táta nás potkal na půli cesty, protože bydlí tam někde na kopci. I když moc nepršelo, vítr byl něják divný, a tak zrušili let! Byla to škoda, protože Iva a Nick co byli s námi, jsou už zpátky v Japonsku, a tak s námi nebudou letat příště, kdy už počasí bude lepší. Nevadilo nám to - měli jsme dobrou snídani v hezké kavarně v Lilydalu, a už se těšíme na příští dobrodružství.

středa 28. března 2007

super-ponožka zachranuje vagínu

zdá se mi, že pořád odchazím z pekingu. nevadí kde jsem ve světě, nebo co zrovna dělám, zavřu oči jen na vteřinu, a když je otevřu, odcházím z pekingu. za pár dní, to budu dělat znovu.
.
moje minulost je jako román, který jsem přečetl a pak zapomněl. moje současnost je velmi intenzivní. jeden den není spojen s druhým, a minulý týden mohl být životem někoho jíného. nemohl jsem si přát více. nedávno, jeden večer kolem půlnoci, jsem se probudil na stole, na kterém mě masírovala stará slepá paní. ježíšmarja, co všechno někteří lidi můžou dělat se svými lokty! chci řict, že mi trvalo 48 hodin a dva balíčky oreo dostat se domů. žiju pro takové zkušenosti.
.
když jsem se před několika týdny přestěhoval do nového bytu, byt byl odporný. každý povrch měl 2 centimetry prachu, dveře mého pokoje neměly kliku, podlaha byla plná nedopalků cigaret, a prázdných flašek od piva, a koupelna a kuchyně byly pokryté mastnýmy vlasy a slizem. s kocovinou a kartáčkem jsem vydhrnul celý povrch, vyhodil kamion odpadků a vyčistil jsem všechny podezřelé skvrny.
.
následující den, dvě čin'ánky se nastěhovaly do dvou ostatních pokoju v bytu. jedna je velmi hodná, ale druhá nikdy nemluví, tak ja ani nevím její jméno. bojím se že ani jméno nemá. jak se řiká kretén v čínštině? často slyším aspon' dva ostatní hlasy, ale nikdy jsem neviděl jejích těla. je to možné že jsou duše od mastných vlasů které jsem vyhodil, ale které hledaji jejich předcházející život? tož toto je čína.
.
abych měl byt, musel jsem uzavřít dohodu s jedním pánem kterému jsem říkal 'tlustý čurák'. jedenkrát, jsem se vrátil domů - všecky moje věci chyběly, a všude byli neznámí lidé bez jména a bez obličejů. po několika dnech, když moje dveře už měly zámek a moje věci už byly vrácené zpět, jsem našel tlustého čuráka za zamčenými dveřmi v mém pokoji. hledal tam něco v mé tašce. nic hodnotného nemám, ale co si myslel že tam najde!? sága pokračuje.
.
chcete znát počasí? první dva týdny mrzlo. protože jsem dlouhodobý turista s problémem se pohybovat, snažím se nechat moji tašku lehkou. tak si beru jedny boty, jedny kalhoty, jeden svetr...rozumíte. takže každý den musím nosit všechno co mám. když to chci prát, další den musím čekat ve spacáku až moje věci uschnou abych si je mohl obléct znovu. toto není problém. Peking je nejsušší místo v celém kosmu. Jakékoliv částečky vody jsou vyhledány a eliminovány v okamžiku, kdy se objeví na hranicich města a často jsou vypovězeny do dalekých krajin na jihovýchodě na převýchovu. tolik vlhkosti už bylo vysáto z mého těla, že jsem se stal jenom conceptem. Je to concept nepředvídatelných okolností. kterým conceptem se staneš když tě Peking vysuší?

studuji a nestuduji. procházím se v noci, mám rád orea v horké čokoládě a tajemství lidské povahy. bydlím v kavárně, kde mají zeleninové chlebíčky, pro které bych zabíjel. Moje učitelka čínštiny je posedlá krevními skupinami. už jsem se 3 měsíce neholil, zadržel jsem dech až do 15 patra, a skoro jsem se zabil s AA baterií. mám znepokojující tlučení srdce po kávě, nechut' k syrové cibuli na mém talíři, a varování, že umřu ve věku 33 let. peace.

pátek 9. března 2007

motýlek se vzbudí

你们好!
.
nejprve se musím omluvit. minulý týden se moje hlava odpojila od mých ramenou a odletěla. nevím jak, ale překonala gravitační pole země a skončila na geostacionárním oběhu 35.786 km přímo nad rovníkem. zvládnu to bez ní, ale tento blog může být zmatený.
.
hong-kong byl jako pohádka. slyšel jsi už pohádku o motýlovi, který políbil žábu, aby zjistil, že už je princ? nebo to byla princezna? já už nevím. vrátím se do hong kongu (s úsměvem na tváři) na konci měsíce abych viděl co se stane.

byl jsem v guangzhoui několik hodin, kde se ke mně přiblížil jeden pán a agresivně na mně šahal uprostřed ulice. říkal, že čína je ted' 'otevřená'. znechutil mne ale touto situace jsem si uvědomil: čína se otevírá novým nápadům, metodám a lidem. Myslím, že během desetiletí bude Čína světově nejliberálnější stát z hlediska mezilidských porozumění. ti, kteří tady před nedávnem byli, budou rozumět, co chci říct. hurá čína! já nejsem kvalifikovaný mluvit o politické situaci.

Poté, co vlak najel na trajekt a proplul přes úžinu, aniž bych si toho všiml, jsem dorazil do rušného města Haikou, hlavního města Chaj-nanu, což je ostrov v Jihočínském moři, kde Sibastian učí leteckou angličtinu od šestého měsíce. Zlatými hřeby byly: víkend v pobřežním letovisku, kde jsme žvýkali betelové ořechy a psí maso, pili hodně kokosového mléka přímo z kokosového ořechu, cpali jsme se 包子 (buchtami) tolik, že jsem skoro umřel, a měli jsme melounovou dietu což mi přišlo přihlouplé. nejlepší věc v chaj-nani bylo ale bastion. spíše než 42, smysl života je být s těmi které máš rád. ahoj všem, které mám rád.
.
já zítra sedět letící mašinu jít peking. se vracím protože se chci zaměřit na svoji čínštinu někde kde jí lidi mluví. zpátky do pekingu - kdo by si to pomyslel? milují život kde se plány mění každou chvíli. Kdyby to bylo jinak, hledal bych svoji pistoli.
.
život je tak velký. peace.

čtvrtek 22. února 2007

PRC SAR HK

přijel jsem do číny (separátní administrativní oblast: hong kong), a ježiš-maria to je dobré být zpátky v asii!
.
okolnosti mého pobytu v hong-kongu jsou podobné jako v murakamiho románu (v těch dobrých kouscích), ale já o tom nebudu tady mluvit - musím o tom nejprve přemýšlet. teď budu mluvit jenom o bangkoku.
.
byl jsem v bangkoku předtím jen jedenkrát, a tenkrát to bylo taky na 24 hodin v tranzitu. i když je to krátká doba, to tě povzbudí mít 60 vteřin dobrodružství každou minutu.
.
byl to činský nový rok, tak jsem šel přímo do čínské čtvrti - do srdce starého bangkoku. přestože jídlo v africe bylo bez chuti, já jsem přibral, a teď mám hnusný nový bříško. půlka bříška odešla minulý týden když sem masivně prdl, ale zbytek bříška zůstal. chtěl jsem začit hladovku, ale když jsem dorazil do čínské čtvrti a viděl jsem senzační jídlo všude kam jsem se podíval, tak jsem začal jíst...a nemohl jsem přestat.
.
vážně, byl to jeden z mých třech nejhorších případú v životě když jsem ztratil kontrolu. nejhorší byl minulý rok v yangshuou. nazval bych to 'sladká a kyselá vepřová nehoda'. dali mně tam talíř s masem tak velký že by jsi s tím mohl nakrmit celou činskou armádu. nevím proč jsem se do toho nutil a všechno jsem to snědl. výsledná bolest byla strašná, a musel jsem se vrátit domů po čtyřech.
.
d
d
.
.
.
.
.
.
.
.
.
možnost si tam umýt ruce neexistovalo. to mě nevadilo, protože já jsem chtěl být nakažený a tak nějak se vyčistit vevnitř, ale byl jsem zklamaný ještě jednou: já jsem už měl tolik infekcí, že už mám imunitu na všechno!
.
večer jsem se nechtěl nudit, tak jsem se rozhodl že se zajdu podívat na thaiské boxováni na stadionu. dvě perfecktní mužská těla (úplní svalovci - 0% tělesného tuku, tencí jako proutek) se mlátili pěstmi, lokty, nohami a koleny přes tři minuty v kruhu. nevěděl jsem jaká byla pravidla, a i když nesnáším násilí, docela mě to bavilo, a dokonce jsem měl zlé myšlenky, jako 'kopni ho ještě pořádně!' a 'vraz mu jěště jednou!' byl to zajímavý večer.
.
velký paradox muay thai boxu je toto:
.
i kdyby jsi nechtěl potkat žádného z těch chlapú v tmavé uličce, budete chtít potkat každého z těch chlapú v tmavé uličce.
.
posaďme se všichni do lotusové pozice a přemýšlejme o tom do příště.
.
ať žije jeho veličenstvo král bhumibol rama IX!
.